Hlavním jmenovatelem zahrady je výhled a zdánlivě nekončící hranice. Ve spodní části je hranice pozemku mezi parkem a zahradou je řešena jako opěrná zídka u jejíž koruny je vysazen živý plot stříhaný na výšku pasu tak, aby se rozprostíral nerušený výhled. Přechod terénu v zahradě k domu je řešen jako monumentální záhon s trvalkami a vícekmennými dřevinami. Na spodní terase je umístěn jídelní stůl, uvnitř kterého je vysazen strom. Ten spolu s konstrukcí na popínavky nad stolem zajišťuje stín. Hlavní terasu náležící k domu od sousedního prostoru pro parkování odděluje konstrukce z dřevěných hranolů se zajímavě řešenými detaily, díky kterým popínavky prorůstají skrz tuto konstrukci. V terase je též zasazen strom, který stejně jako konstrukce s popínavými zajišťuje v zahradě soukromí.